Víte, kolik Šumperáků je v Šumperku?

My jsme jich objevili celkově čtyři. Ale to nebylo jediné, co jsme vykoumali...

V pátek odpoledne jsme se i přes velký nával lidí dostali do autobusu náhradní dopravy. Přišlo mi, že jsme měli spíše více štěstí než rozumu, ale jsem za něj ráda. Jakožto organizátorka výpravy „Až na Aš“ jsem pro tento rok vybrala místo, kam jede přímý rychlík z Brna. S čím jsem ale nepočítala, byla výluka přesně v den podzimních prázdnin. To to ale hezky začíná...

Do Šumperka jsme dorazili k večeru. Šumperku se přezdívá Malá Vídeň. O tom jsme se mohli přesvědčit hned první den, kdy jsme cestou na základnu prošli dvěma parky a skrz náměstí. Architektura byla vskutku úchvatná.

První den jsme vyrazili do Čarovného lesa, který se nacházel nedaleko od místa, kde jsme přebývali. Nacházely se tam dřevěné sochy různých pohádkových bytostí. Cesta byla ukončena dětským hřištěm, na kterém se děcka vydováděla.

Tato výprava byla motivována i hrou. Protože je Šumperk neblaze proslulý čarodějnickými procesy, hlavním tématem byla tvorba lektvarů. Každý den skupina statečných alchymistů shromáždila bylinky a zkoušela je míchat, aby vytvořili nový lektvar. Jejich cílem bylo zjistit, jaké rostliny mají přesně smíchat, aby získali konkrétní lektvar.

Hledání bylin také nebylo jednoduché. Každý den totiž dostali „Bingo kartičku“, kterou měli za úkol vyplnit věcmi a předměty, které v konkrétní den uvidí (veverku, pána se sluchátky, Šumperák...). Za každé bingo, které získali, dostali i kytičku. Můj oblíbený zážitek z této aktivity byl, když jedna skupina našla „dřevěnou sochu anděla“, protože se u ní nacházel bod ve hře Pokémon GO.

Druhý den jsme vyrazili do Velkých Losin. Toto místo je známé svými termálními lázněmi, ale my jsme měli namířeno do historické papírny. Zde nám byla převyprávěna stručná historie papíru i daného místa a na závěr jsme viděli výrobu papíru v praxi. Po prohlídce jsme putovali na místní rozhlednu, která má podle map.cz dosti pohádkové výhledy. Cestou trochu sprchlo, ale když jsme dorazili na místo, začalo svítit sluníčko.

Třetí den byl zasvěcen vodě. Šli jsme si zaplavat do místního aquacentra. Místní tobogán, vířivka, plavecký bazén a sauna nás zabavily na celé dvě hodiny. Voda nás však neopustila, protože potom celé dopoledne pršelo. Večer již tak sychravo nebylo, a tak děcka vyrazila na procházku nočním městem.

S alchimií je spojeno i objevování neznáma a adaptace na situaci. To jsme si mohli vyzkoušet v úterý. Děti si vyzkoušely upéct svou vlastní pizzu a vedoucí dostali tvrdou lekci, že o státních svátcích jsou zavřené obchody (a že Rohlík.cz rozváží i o svátcích). Všem velice chutnalo. Také jsme využili pěkného počasí (což byla na této výpravě docela vzácnost) a šli jsme omrknout další lesopark, ve kterém se nacházelo hřiště – tentokrát více posilovací.

Poslední den jsme primárně uklízeli a potom jeli vlakem a náhradní autobusovou dopravou domů. Tato výprava byla pro mě výjimečná a kouzelná a budu na ni vzpomínat dlouho.